Příběh Charra

21. března 2017 v 1:18 | FireWolfi |  Guild Wars 2
Zde budu psát o přeloženém progresu své postavy na Guild Warsu 2.

Příběh charra Fox Firera

Prolog

Ačkoliv problémy mě často všude pronásledovaly, dokázal jsem díky své důstojné povaze je vždy vyřešit. Jsem voják krvavé legie a moje banda je moje rodina. Zemřel bych za ně, především za Reevu, mojí spolubojovnici do každé situace.

Řekli mi, že můj otec byl věrný voják. Žiji tak, aby reputace o nás rostla, ať už to stojí, co to stojí.

Jsem bojovník, jenž na bojištích nenosí helmu, protože chci, aby to poslední co mojí nepřátele uvidí, byly moje nebojácné oči.

Tohle je můj příběh.

Kapitola první - Banda stojí při sobě

Zuřivost mrtvých
Byl jsem povolám do akce jako spolubojovník Rytlocka Brimstona. Po jeho boku jsme společně zastavili útok duchů na Duke Barradin.

Řetězy rozkazů
Vrátil jsem se zpět do kasáren. Legionář Steelbane mě obvinil ze ztrát, které jsme utrpěly v oblasti Smokestead a nařídil ostatním rekrutům, aby mi dali lekci. Bitku jsem vyhrál, ale stal se ze mně pomocný poslíček, který musí plnit podřadné práce legionáře Steelbana. Při cestě do Tela Range, kde jsem měl vyzvednout zásoby, jsem zpozoroval vojáky ohnivé legie, jak mlátí naše bojovníky z krvavé legie. Pomohl jsem jim v boji ale zásoby byly při tomto souboji zničeny. Nezbývalo mi, než se hlásit u Legionáře Steelbane s prázdnýma rukama.

Čas povýšení
Legionář Steelbane byl vzteky bez sebe, když jsem mu nepřinesl zásoby. Poslal mě do díry, abych bojoval o svůj život. Mě se však podařilo porazit všechny, co se mi v díře postavili. To ovšem Steelbanovi nestačilo a vyzval mě osobně k boji (i když spíš se dá říct, že byl přinucem Rytlockem po té, co se nade mnou chvástal, že bych proti němu neměl šanci). V boji jsem ho porazil a zabil. Nyní jsem já Legionářem naší bandy! Cerosi a Ragemu se to nelíbilo a tak od bandy odešli. Tím jsem se zbavil těch, co mě nepřijímali.

Magický uživatel
Rozhodl jsem se, že do bandy naberu nového člena a to nekromancera Soure Doomsdaye. Stejný nápad měli i mojí nepřátelé z ohnivé legie, avšak Soure Doomsday se rozhodl připojit se do mé bandy, což se ohnivé legii nelíbilo. Společně jsme se ohnivé legii postavili a zabili ty, co se snažili Doomsdaye zabít za to, že je odmítl.

Potlačení vzteku
Po té, co jsem přijal našeho nového člena, mi Rytlock pověděl o tom, že Rage nás zradil a přidal se k ohnivé legii. Měli jsme ho najít, než způsobí nějaké problémy. Nakonec jsme ho společně s Rytlockem zastavili u Černé citedely, jenž se Rage snažil zabrat pro ohnivou legii. Před jeho smrtí jsme se dozvěděli, že ohnivá legie má nějaké velké válečné plány, jen jsme nevěděli o co půjde.

Operace: Opora
Tak byla moje banda pověřena první větší operací legie. Jako vůdce naší bandy jsem nás vedl k vítězství. Zničili jsme závodní voj ohnivé legie a sebrali jejich zdroje pro Rytlocka na obranu Černé citadely. Myslím si, že to byl pouze začátek něčeho většího.

Kapitola druhá - Otcovy hříchy

Neobvyklé dědictví
Začalo to tím, že mi Rytlock Brimstone dal dopis od mého otce, Arguse Foolkillera, který napsal před svou smrtí. Zmiňoval se tam o pokladu schovaném v Grendichských ruinách a klíčí, který otevře bednu ve kterém je tento poklad ukrytý. S povolením Rytlocka jsem se vydal hledat kousky klíčů. Při prohledávání Windrockého bludiště jsem našel první polovinu klíče o kterém se zmiňoval otec v dopise. Poté jsem se vydal do Lamianských bažin, kde jsem pátral po druhé části klíče.

Hluboké bažiny
Hledal jsem v Lamianských bažinách poslední část klíče k pokladu, avšak někdo mě předběhl a druhou část klíče ukradl. Vzhledem k tomu, že jsem neměl jak pokračovat ve své výpravě, rozhold jsem se poradit se s Rytlockem, jestli nebude mít pro mě nějakou radu. Po té, co jsme probrali důkazy se Rytlock domníval, že klíč by mohl být v držení lakomecké posádky Charrů, jenž si cení pouze peněz a nic jiného je nezajímá. Pověděl mi o místě zvaném Charrská brána do nebe, kde se tihle lakomci skrývají a já se rozhodl, vzít se zpět co je mé.

Vynášení šrotů
Rozhold jsem se, že druhou polovinu klíče se pokusím získat po dobrém a usmlouvám ho od těchto lakomců. Na místě Charrská brána do nebe jsem se střetl s dvěma místními Charry Isolou a Braugitem, kteří tento klíč získali a hodlali mi ho dát výměnou za výpomoc. Jednoduše řečeno jsem je bránil před duchy, kteří na nás útočili když se Isola a Braugit snažili vykopat svůj poklad, který se v té době již nacházel na nebezpečném místě. Po úspěšné akci mi Isola předala poslední část klíče a já tím pádem mohl zkompletovat obě části dohromady a vytvořit jeden kompletní klíč. Teď už mi nic nebránilo v tom, abych se vydal do Grendichských ruin pro moje dědictví, které mi zanechal můj otec.